Rozdílné představy o budoucím směřování firmy mezi otcem a synem mohou vést až k tomu, že nástupnická generace podnik opustí. Ve společnostech vlastněných více větvemi rodiny zase často vzniká napětí například při rozhodování o zapojení jednotlivých členů do vedení podniku, což může narušit rovnováhu sil a zhoršit schopnost dělat rozhodnutí včas. V praxi tak drobné rozdíly v očekávání dokážou rychle přerůst v konflikt, který přechází do otevřené krize - a ta se v rodinné firmě obvykle šíří rychleji než v běžné korporaci.

Rodinné firmy přitom patří mezi nejstabilnější pilíře ekonomiky. Opírají se o osobní hodnoty, dlouhodobý horizont investic. Tyto přednosti se však mohou při nedostatečné komunikaci, nejasných rolích nebo napjatých vztazích rychle změnit v rizikový faktor, zejména ve chvíli, kdy se firma připravuje na mezigenerační předání. Zvlášť velkou zátěží je situace, kdy je podnik spoluvlastněn více rodinami - tehdy je krize manažerského nástupnictví často provázena i konfliktem mezi vlastníky.

Krize rodinné firmy - a zejména konflikty při řešení nástupnictví - patří mezi nejčastější a současně nejnebezpečnější okamžiky, které mohou ohrozit samotnou kontinuitu podnikání. Stejně jako v manažerských týmech i zde platí, že předání není jednorázový akt, ale řízený proces. Jeho úspěch závisí na komunikaci, sladění očekávání, schopnosti rodiny spolupracovat a přijetí nových pravidel.

Níže se zaměříme na hlavní spouštěče rodinné krize a na to, jak proces nástupnictví stabilizovat tak, aby se potenciální destruktivní moment změnil v příležitost pro růst další generace.

Co nejčastěji způsobuje krizi v rodinné firmě